Znak a prapor obce byl vytvořen v roce 1998 panem Stanislavem Kasíkem z heraldické společnosti „DAUPHIN“. O tom, jak byl znak vybírán je napsáno v článku Poznámky k návrhům obecního znaku a praporu
Po vybrání znaku, zaslal dne 16. 11. 1998, v pověření Zastupitelstva obce Stráž nad Nisou její bývalý starosta Ing. Josef Dědek předsedovi Podvýboru pro heraldiku Parlamentu České republiky žádost:
Tuto žádost projednal a schválil 14. 4. 1999 Výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu na svém zasedání.
Následně pak 25. 5. 1999 rozhodl tehdejší předseda poslanecké sněmovny Václav Klaus o udělení znaku a praporu:
Znak obce
POPIS: V modrém štítě, na zeleném vrchu stříbrná otevřená brána se zlatými veřejemi vrat a v ní stříbrné vozové kolo na zlaté koruně o třech listech.
Prapor obce
POPIS: List tvoří žlutý žerďový pruh do 1/3 délky listu a dva vodorovné pruhy bílý a modrý, každý zakončený hrotem vycházejícím z 1/3 délky listu a směřujícím k žerdi s vrcholem v 1/6 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Ikonografie znaku a praporu
Historie
Obec se v pramenech poprvé připomíná v roce 1469 a nese jméno Habendorf. Za svůj vznik nepochybně vděčí kolonizací, kterou v tomto kraji uskutečňovali od konce 13. století Biebersteinové, majitelé hradu Frýdlantu. S nimi byly dějiny Frýdlantská spojeny téměř tři století.
V roce 1558 koupil panství Frýdlant Bedřich z Redernu. Přesto, že zde Redemové hospodařili pouhých 70 let, zapsala se jejich éra významně do dějin řady měst a obcí jako období hospodářského růstu a prosperity. V roce 1559 se v Habendorfu připomíná kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Předpokládá se, že iniciátorkou stavby byla Kateřina, manželka Melichara z Redernu.
Konfiskacemi majetku účastníků stavovského povstání z let 1618 – 1620 byli postiženi i Redernové. Statky získal Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění v Chebu v roce 1634 se majitelem Frýdlantu stal Matyáš hrabě Gallas. Když v roce 1757 zemřel poslední člen rodu Filip Josef, stal se dědicem Kristián Filip hrabě Clam. Jeho potomci se nazývali Clam-Gallasové a drželi zdejší statky až do roku 1945.
S rozvojem manufakturní a průmyslové výroby vzrostla potřeba pracovní síly. Na východ od stávající vsi vznikla v roce 1761 nová obec s názvem Nový Habendorf. Původní ves se začala nazývat Starý Habendorf. V roce 1911 byly obě vsi sloučeny do Jediné pod názvem Starý Habendorf. Aglomeraci povýšil císař v roce 1916 na městys. S tímto aktem však nebylo spojeno udělení městského znaku.
V roce 1947 obdržela obec nový název Stráž nad Nisou. Administrativním rozhodnutím se obec od 1. 5. 1976 stala součástí města Liberce. 1. 9. 1990 se Stráž nad Nisou osamostatnila a obyvatelé si zvolili vlastní samosprávu.
Význam jednotlivých částí znaku a praporu
Zeleným vrchem a modrým polem štítu jsou ve znaku vyjádřeny přírodní podmínky polohy obce. Vozové kolo bylo rodovým znakem Redernů. Je jím připomenuto významné období rozkvětu obce. Kolem si lze připomenout také stavitelku kostela Kateřinu z Redernu, podobné jako zasvěcení kostela svaté se stejným jménem. Koruna ve spojení s vozovým kolem má oporu jak v podobě klenotu redernovského znaku, tak také ve skutečnosti, že obojí patří mezí atributy sv. Kateřiny. Figura brány ve znaku je inspirována existencí dodnes zachovaného objektu, postaveného v letech 1692 – 1693 a uzavírající areál bývalého panského dvora. Prostor, který dvůr zaujímal se stal přirozeným centrem obce a je dnes náměstím. Brána do něj ústící se stala pro každého z návštěvníků obce nepřehlédnutelným objektem.
Prapor ve vodorovných pruzích opakuje základní tinktury štítu a figury brány. Podoba žlutého zubatého svislého pruhu je inspirována korunou na vrcholu kopce v průhledu brány.